Výtvarně-filosofickou trojstátní trasu poutních míst (Česká republika, Rakousko a Slovensko) se sochařskými zastaveními vytvořil Lubo Kristek v letech 2005-2006. Postupné slavnostní otvírání trasy se konalo formou happeningů věnovaných každému ze zastavení. Fotografie z akcí si můžete prohlédnout v sekci HAPPENINGY.
Klikněte v mapě na požadované zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky
Symbolický strom stvořený ze dvou přírodních elementů - vody a vzduchu - chrání pramen Moravské Dyje s kopií sošky "Jarní studánka" (Jaroslav Krechler) a žehná plodnosti toku. Právě zde vystupují ze země první kapky pozdějí mohutné řeky. Z pramene se v happeningu za úsvitu roku 2006 zrodilo díte pojmenované Dyje, čímž započal další životní cyklus.
Jedno z nejmagičtějších zastavení celé této trasy poutních míst se nachází v místech, kde Moravská Dyje, při obci Staré Hobzí, prochází panenskou přírodou. Sochařské dílo, které Lubo Kristek vytvořil ze sedmi balvanů, daru obce Panenská Rozsíčka, skrývá mnohá tajemství. Do prohlubní v artefaktu vkládají poutníci svá přání napsaná na svitku. Jarní voda všechny přání vyplaví, zanese je do oceánu a přírodní cyklus se naplní...
Dílo z raného období Mistrovy tvorby. Do mohutného smrku z bavorského Černého lesa tehdy vytesal archetypální údobí jednoho lidského života. Třetí zastavení podyjské glyptotéky, souboru soch Lubo Kristka, naleznete na drosendorfském zámku.
Nejnovější a nejprogresivnější socha celé trasy, a to v prostředí obklopujícím český ateliér Lubo Kristka. Tento energetický artefakt je magnetem jak pro lidi, tak pro zvířata. Socha komunikuje na všech úrovních a odkazuje na různé časoprostorové i archetypální světy.
Foto: ISA
Středověký hrad Hardegg skrývá ve svých útrobách sarkofág ve tvaru prehistorické lebky, ve kterém budou odpočívat ostatky Lubo Kristka (ten je dle svých slov fylogeneticky uvězněn ve tvaru ptáka). Figurína poblíž sarkofágu vyčkává, až přijde jeho majitel, potom zmizí. Na tomto zastavení může poutník shlédnout sestřih videozáznamu z happeningu přímo v kryptě, kterým byl sarkofág uveden na současné místo.
V keramickém Kristovi ve skalní kapličce při Dyji ve Znojmě, nedaleko Louckého kláštera, se snoubí veškeré myslitelné umělecké styly od gotiky až po pop-art. Kristus zde však není uvězněn na kříži, jak tomu bývá obvykle. Iluze Krista visícího na kříži vzniká pouze při jistém úhlu pohledu. Z tohoto úhlu se ovšem z druhé strany pozorovatel jeví stejně. Foto: ISA
Kristkova kaplička u Janohradu se jako pomník časů nachází na osudovém křížení energetických cest. Jednou z nich je Černá Dyje, mrtvé rameno kdysi nebezpečně dravé řeky regulované vývojem, druhou pak spojnice přes řeku, přerušená před více než šedesáti lety. Kaplička připomíná zarostlou minulost, tato konceptuální stavba vyrůstá z genia loci přilehlé lokality. Hluboká symbolika artefaktu v architekruře pak předjímá nevyhnutelnost skonu při zbrklém vývoji, současně však také nezničitelnost čisté energie. Dominantu keramiky, která nese silné duchovní poselství, tvoří koule - ztělesnění ideální koncentrované energie, životní síly. Touto kapličkou Kristek navazuje na linii svých církevních výtvarných příspěvků (např. vysvěcená kaple v německém Penzingu).
Hrající kovová plastika, kterou rozezvučí vítr, svým strunným fragmentem odkazuje na původní obyvatele oblasti Pohanska. Strom větrné harfy rezonuje s prostředím i s přicházejícími poutníky.
Jedenácté zastavení nenajdete nikde na internetu. Ten, kdo ho chce najít, musí vypnout počítač a jít hledat do skutečné přírody. Poutník, který projde od pramene Moravské Dyje až k jejímu soutoku s řekou Moravou, jedenácté zastavení nepochybně najde. Je na dohled od vody...
|
|||||||||||||||||||